|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Hegrová, Kateřina ; Chybík, Ondřej (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Na základě řady analýz území byl vytvořen stavební program objektu, a to vytvoření centra architektury přístupného jak studentům, tak odborníkům, a galerijního prostoru s doprovodnými provozy. Projekt je motivován současnou situací na poli architektury. Úkolem je zvýšit povědomí veřejnosti o společenské roli architektury formou výstav i diskuzí. Zároveň vytvořit tvůrčí centrum pro studenty s možností setkávání a spolupráce s odborníky, prostor pro pořádání workshopů, variantně také přednášek, prezentací, atd. Charakter zástavby v okolí vytváří uzavřené městské bloky. Nová zástavba na rušné křižovatce ulic Milady Horákové a Koliště by měla uzavřít pohledově exponované nároží stávajícího bloku. Ztvárnění nároží reaguje na protější třídu Kpt. Jaroše a její směrování, jež určuje "seseknutí" nároží a následnou modelaci hmoty. Navržený objem budovy je reakcí na místo, kde je navrhován, a typologii, kterou v sobě ukrývá.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Nečesal, Marek ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je navrhnout novou budovu základní umělecké školy a společně s tím vytvořit prostory centra architektury, které by sloužily k popularizaci architektury a vytvářely možnosti k prezentaci uměleckých děl. Z tohoto vychází i hlavní koncept celého projektu postavit návrh na vzájemné inspiraci. Ústředním motivem se stává galerie, která nejen ideově, ale i fyzicky a funkčně spojuje program celé budovy. Programový koncept vychází ze vzájemného propojení rozdílných funkcí uvnitř stavby a odpovídající návaznosti na okolí. Stavba lokalitu rozděluje na severní veřejný prostor městského charakteru s kavárnou ukončující nově budovanou náplavku a klidný soukromější jižní park spojující se s nábřežím. Objemové řešení budovy vychází ze stejného konceptu. Severní část reaguje na městskou blokovou strukturu, zatímco jižní část se již volně kaskádovitě otevírá do parku směrem k solitérním kolejím. Tímto rozhodnutím stavba jasně definuje ukončení náplavky a rozdělení městského a přírodního nábřeží. Park je druhým elementem návrhu. Budova klidný prostor odděluje od města, orientuje jej a připojuje k nábřeží. Vzniká tak zelená oblast vhodná nejen pro volnočasové aktivity studentů z nejbližších kolejí, ale i pro širokou veřejnost. Projekt se díky tomu nevztahuje jen k určité skupině, ale tvoří prostor pro každého.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Nečesal, Marek ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je navrhnout novou budovu základní umělecké školy a společně s tím vytvořit prostory centra architektury, které by sloužily k popularizaci architektury a vytvářely možnosti k prezentaci uměleckých děl. Z tohoto vychází i hlavní koncept celého projektu postavit návrh na vzájemné inspiraci. Ústředním motivem se stává galerie, která nejen ideově, ale i fyzicky a funkčně spojuje program celé budovy. Programový koncept vychází ze vzájemného propojení rozdílných funkcí uvnitř stavby a odpovídající návaznosti na okolí. Stavba lokalitu rozděluje na severní veřejný prostor městského charakteru s kavárnou ukončující nově budovanou náplavku a klidný soukromější jižní park spojující se s nábřežím. Objemové řešení budovy vychází ze stejného konceptu. Severní část reaguje na městskou blokovou strukturu, zatímco jižní část se již volně kaskádovitě otevírá do parku směrem k solitérním kolejím. Tímto rozhodnutím stavba jasně definuje ukončení náplavky a rozdělení městského a přírodního nábřeží. Park je druhým elementem návrhu. Budova klidný prostor odděluje od města, orientuje jej a připojuje k nábřeží. Vzniká tak zelená oblast vhodná nejen pro volnočasové aktivity studentů z nejbližších kolejí, ale i pro širokou veřejnost. Projekt se díky tomu nevztahuje jen k určité skupině, ale tvoří prostor pro každého.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Hegrová, Kateřina ; Chybík, Ondřej (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Na základě řady analýz území byl vytvořen stavební program objektu, a to vytvoření centra architektury přístupného jak studentům, tak odborníkům, a galerijního prostoru s doprovodnými provozy. Projekt je motivován současnou situací na poli architektury. Úkolem je zvýšit povědomí veřejnosti o společenské roli architektury formou výstav i diskuzí. Zároveň vytvořit tvůrčí centrum pro studenty s možností setkávání a spolupráce s odborníky, prostor pro pořádání workshopů, variantně také přednášek, prezentací, atd. Charakter zástavby v okolí vytváří uzavřené městské bloky. Nová zástavba na rušné křižovatce ulic Milady Horákové a Koliště by měla uzavřít pohledově exponované nároží stávajícího bloku. Ztvárnění nároží reaguje na protější třídu Kpt. Jaroše a její směrování, jež určuje "seseknutí" nároží a následnou modelaci hmoty. Navržený objem budovy je reakcí na místo, kde je navrhován, a typologii, kterou v sobě ukrývá.
|
host ::
RSS.